Nenechme se zastrašit těmi, kteří se nám snaží podstrčit jejich strach

Lidé, kteří kolem sebe nejvíc "kopou", patří mezi ty, jejichž vnitřní dítě nejsilněji volá po objetí a pomoci.

Naším úkolem však není takové lidi hodnotit ani soudit, ale mít s nimi soucit, protože jsou to oni, kdo se potýkají se svými vnitřními zraněními a "bojují" sami se sebou. Pomoct jim pak můžeme tím, že si ve vztahu s nimi vymezíme jasné hranice a ukážeme jim, že k nám se takto neuctivě, jak to dělají u ostatních, chovat nebudou.

Jedině to, že jim někdo ukáže, že jejich "povýšené" chování nebude tolerováno, je přiměje, aby se nad sebou zamysleli. Byť to tak zprvu nemusí vypadat, prokazujeme jim službu, protože je učíme, jak se k lidem chovat a pomáháme jim tak změnit se k lepšímu.

Vedeme je, aby se podívali do sebe a otevřeli svá zranění, jež v sobě kdysi někde uzamkli. A pokud si někdo zatím nedokáže své pravdy přiznat, pak i tak učiníme dobrý skutek. Tím, že dotyčného překvapíme vyjádřením svého nesouhlasu, na což není od těch, kteří jeho nevhodné chování akceptovali, zvyklý a navedeme ho tak, aby si dal při jakémkoli dalším jednání pozor.

Každopádně sobě projevíme lásku. Tím, že se ozveme, tím, že po sobě nenecháme šlapat a nenecháme si brát energii přijetím strachu, který v podstatě není náš.

S láskou

Jana Vaňková