Poselství - co máme nyní vědět (14. 10. 2022)

Trpělivost.

Naše přání se zhmotňují, avšak manifestace některých z nich vyžaduje naši trpělivost, neboť Vesmír potřebuje prostor pro to, aby mohl sladit vše potřebné (lidi, okolnosti, situace). Naším úkolem je se na té cestě učit, prozřít, poznávat, zbavovat se iluzí o sobě (že nejsme dost dobří, že něco nezvládneme, že si musíme to, po čem prahneme, zasloužit, že nejsme hodni toho, abychom žili v hojnosti atd.). A právě každá zvládnutá zkouška, jakožto dílčí krok, který nás posouvá blíže ke splnění našeho přání, nás má posílit. Zároveň jsme připravováni na to, abychom jej dokázali přijmout. I když naše přání vychází z hloubi duše, mohou nás vnitřně omezovat myšlenky a přesvědčení pramenící z naší minulosti, které jsme ne-úplně odevzdali. Proto jsou před námi úkoly, které se mohou jevit jako "překážky", avšak právě díky nim se stáváme silnějšími, posilují a upevňují naši víru v sebe, v to, že jsme schopni vše zvládnout, upevnit víru v to, že jsme si my sami tou kotvou, přístavem, domovem, jistotou. Jsou to dary v podobě "překážek", které nám pomáhají zbavovat se závislostí a lpění (na lidech, záležitostech, jak se co má vyvíjet) a získávat důkazy, že jsme to my sami, kdo si můžeme dát vše.

Nelze tedy přeskočit jednotlivé kroky, stejně jako na obrázku karty musí žena zaseté semínko zalévat, aby z něj mohl vyklíčit výhonek, který postupně vyroste v nádhernou květinu.

Náš život není pouze o splněných přáních, ale především o té cestě, která nás k nim vede. A ať se nacházíme na jakékoli metě, jsme vedeni k tomu, abychom se dokázali radovat - tady a teď a abychom si užívali vše, co máme a co se nám dosud podařilo. Pokud ještě nežijeme naše představy, negativní myšlenky nám k jejich splnění rozhodně nepomohou. Čím více jsme však v pocitu radosti a čím více jsme v Lásce, hojnost se nám nabízí právě nyní a právě tam, kde jsme a jasně k nám intuitivně proudí vedení, co máme dál na své cestě ke splnění přání udělat.

Není třeba si tedy v dané situaci cokoli vynucovat, lpět a chtít se hnát dopředu, stejně jako rostlina nemůže vykvést bez předchozích fází jejího růstu. Vše má svůj smysl a řád, vše má své Boží načasování a je důležité, aby byly pro danou situaci vystavěny pevné základy. Důležité je nevzdávat se, věřit a jít dál za tím, co cítíme, že je nám předurčeno a že se pro nás chystá.

Na splnění našich přání se tedy pracuje, ale potřebuje to svůj čas a prostor. A pokud se nacházíme v nějaké nevyhovující situaci, naslouchejme své intuici, která nám jasně říká, co máme vykonat pro její zlepšení. To může představovat i změnu směru a vydání se vstříc něčemu novému (v oblasti, která je v našem životě nefunkční).

Náš vnitřní hlas je napojený na Boží vedení, proto nás vždy vede správně, i když se to naší mysli, která si vytyčila, jak se mají záležitosti vyvíjet, nelíbí. Mysl je zatížená strachem z nejistoty a z neznáma, proto nám falešně podsouvá jí dostupné a známé možnosti, které pro nás ale nemusí být těmi šťastnými. Vesmír nejen, že nezná omezení, ale zároveň vše propojuje, a proto vždy, kromě toho, co si manifestujeme, dostáváme i to, co si potřebujeme prožít.

Další "vzkaz":

Máme být trpěliví, pokud se rozhodujeme ohledně nějakých možností, jež jsou nám nabízeny. Mohou přijít zkoušky, které prověří, jak moc máme sebe na prvním místě a co chceme do svého života přijmout.

Dopřejme si vnitřní kontemplaci a prostor na ujasnění si toho, co chceme a co s námi skutečně rezonuje. Tak můžeme dát Vesmíru jasný pokyn, aby nám seslal to nejlepší pro nás.

Přeji krásný den.

S láskou

Jana Vaňková

Výklad je kolektivní, proto nemusí rezonovat s každým.

Obecně platí, že se k nám výklad dostane ve správnou dobu, tedy i mimo určené časové období, neboť právě tehdy v něm máme spatřit odpovědi na to, co ve svém životě řešíme.